stav: Kapitola 16 se píše

Kapitola č. 15 - Výslech

22. prosince 2007 v 22:05 | xXi

Výslech



Harryho probudily nějaké hlasy. Ležel na zemi, spoutaný neviditelnými provazy a kolem něho stáli tři kouzelníci a bavili se spolu.
"Za chvíli by mu měl ten mnoholičný lektvar vypršet." řekl jeden, druhý mu na to odpověděl: "To jsem tedy zvědavý, koho jsme chytli." "A co ten druhý?" zeptal se třetí. "Myslíte, že má také mnoholičný lektvar?" "Určitě," odpověděl ten druhý. "Jeho obličej jsem viděl v jedné staré knížce. Tak vypadal Brumbál, když mu bylo devatenáct. Jenom nevím, kdo by si mohl navléknout jeho obličej."
Asi po půl hodině začali být kouzelníci netrpěliví. "Už by se měl změnit," řekl jeden z nich a koukal se na hodinky. V tu chvíli dostal Harry nápad. Zamyslel se a Nevilova tvář se proměnila na tvář ministra kouzel. Když ho kouzelníci viděli, zarazili se. "Pane ministře. To jsme opravdu nevěděli. Jste něco mohl říct.", řekl jeden ze strážců. "Stejně byste mi nevěřili," řekl Harry, napodobujíc hlas ministra.
Vtom se otevřely dveře a do místnosti vstoupil pravý ministr kouzel. Chvíli strážci koukali střídavě na zmateného ministra a na Harryho, až se jeden usmál a řekl: "Že nás to nenapadlo dřív. Ten má tu masku, jak je nově na trhu." Přistoupil k Harrymu a sejmul mu masku. Když to viděl ministr, řekl: "Tady jsi skončil vrahu. Jsem dobře odpočatý, můžeme hned začít s výslechem. Doufám, že počítáš s tím, že dostaneš na výslech tři kapky veritasera. To ti rozváže jazyk." Poté se otočil na strážce a řekl jim: "Přiveďte toho druhého a Pottera odveďte do cely."
Strážci Harryho rozvázali a dovedli ho do temné vlhké místnosti.
Ozvalo se zabouchnutí dveří a Harry zůstal sám. Jak si sedal, něco ho píchlo do zad. Byla to jeho náhradní hůlka. Harry jí vyndal a řekl: "Lumos." Hůlka se rozsvítila a Harry se rozkoukal. Viděl místnost z kamene velkou asi pět krát čtyři metry. Asi byli v nějakém podzemí. Ale kde? Harry zhasnul hůlku a schoval si ji zpět do pouzdra.
Asi za deset minut se otevřely dveře, strážci vešli dovnitř a přivedli Brumbála. Harryho odvedli s sebou. Vešli do malé místnosti, ve které byli pouze dva lidé, ministr kouzel a jakýsi postarší kudrnatý muž s brýlemi. "Dovol, abych ti představil Jaroslava Kachnuse, redaktora denního věštce," řekl ministr. "Těší mne," řekl Harrymu monotónním hlasem Kachnus.
"Tak, můžeme začít s vyšetřováním. Tohle vypij," řekl Harrymu ministr, ukazujíc na šálek čaje. Harry vzal šálek, přiložil ho k ústům a dělal, že pije. Šálek však začal houkat a ministr řekl: "Nakonec se budeš muset napít." A pak namířil na šálek hůlku. Šálek se vyklopil do Harrymu přímo do krku a Harry, který to nečekal, automaticky polkl.
Najednou se cítil bezstarostně a s touhou se všem svěřit. "Tak mi řekni, jak jsi zabil Brumbála," zeptal se ministr. "Nevím o čem to mluvíte," odpověděl Harry "Opravdu?" zeptal se Ministr.
Ale Harry doopravdy nevěděl, co po něm ministr kouzel chce. Před vypitím nápoje věděl, že Brumbál je vedle v cele, ale po vypití jako by se mu to vypařilo.
"Tak mi řekni, kdo je ten muž vedle v cele," pokračoval ministr. "Nemám ani ponětí, o koho jde," odpověděl mu na to Harry. Ministr pokrčil rameny, pak řekl: "Tak tady jsem asi skončil. Teď si s tebou tady pan Kachnus udělá malý rozhovor," a odešel z místnosti.
Když si k němu Kachnus přisedl, Harry již cítil, jak ho účinky veritasera opouštějí, ale nedal to na sobě znát. Kachnus si vyndal blok a hned se začal ptát: "Kde jste se celou dobu schovával?" "Vykopal jsem si za Vídní noru," odpověděl Harry. "Kam jste pohřbil těla Ronalda Weasleyho a Hermiony Grangerové?" ptal se dál Kachnus. "Já jsem je nezabil. Oni odešli beze mě a nyní jsou v Austrálii."
Po několika podobně vypadajících otázkách a odpovědí si přišla pro Harryho ochranka a dovedli ho zpět do cely.
Když za Harrym zabouchly dveře od cely, otočil se na Brumbála. "Co se tam stalo? Jak je možné, že na mne to veritaserum nepůsobilo?" Na to mu Brumbál s úsměvem odpověděl: "Je to prosté. Stačilo na chvilinku odvést pozornost ostatních od veritasera a jednoduchým kouzlem ho proměnit ve vodu. Mimochodem. Je s podivem, že mne nikdo nepoznal. Ale je fakt, že mne naposledy bez vousů viděli tak před šedesáti lety, a to je dlouhá doba." Poté řekl: "Asi nemá cenu se teď odsud snažit dostat. Musíš se vyspat a pak se o to pokusíme." Harry se schoulil na jednu provizorní postel, která stála v rohu a usnul.
Druhý den se Harry probudil velmi brzy, ale Brumbál už byl vzhůru. Harry se posadil na postel a zívl. Hned na to se otevřely dveře a dovnitř napochodovalo několik strážců. "Půjdete s námi." řekl jeden z nich. Nasadili Harrymu a Brumbálovi kouzelná pouta a vyvedli je z cely.
Chvíli je vedli chodbami, až došli k jedněm dveřím. Strážce na ně zabušil, a dveře se otevřely. Za nimi byl místnost s tlačítkem, a šachta vedoucí vzhůru. "Byli jsme ve vyslýchací místnosti na Ministerstvu." Řekl Brumbál. "Používá se jen pro brutální vrahy, máme štěstí, že na nás nepoužili fyzické násilý." Harry polknul, když strážce zmáčkl tlačítko. Ozval se rachot a z šachty vyjel výtah, jakým Harry jel v pátém ročníku do oboru záhad. Poté, co všichni nastoupili, zmáčkl strážce tlačítko s popiskem, který Harry už moc dobře znal. Vezli ho do soudní místnosti.
Výtah s cuknutím zastavil, otevřely se dveře. Před ním byla tmavá a studená chodba. Strážci vedli Harryho a Brumbála až k bytelným dveřím. Před nimi se zastavili, sundali dvojici pouta a opustili je.
Jen co stráže zmizely za rohem, otevřely se dveře do soudní síně. Harry s Brumbálem vešli dovnitř. Harry si velmi oddychl, když zjistil, že v soudní síni jsou na ochranu jen bystrozorové a ne mozkomorové.
Bystrozorové se hned ujali Harryho s Brumbálem a zavedli je doprostřed síně, k dřevěnému křeslu s okovy. Harry se usadil očekávaje, že ho pouta pevně připoutají ke křeslu. K jeho překvapení pouta ale jen zachrastila.
Poté co se oba usadili, povstal soudce. Byl to starý pán, který toho měl zjevně hodně za sebou. Nejprve si dvojici pořádně prohlédl a pak řekl Harrymu, který vypadal dost vystrašeně : "Harry Pottere. Nemusíte mít strach. Veritaserum dokazuje, že jste nevinný. Tento soud je pouze formální záležitost. Vše co jste řekl pod účinky veritasera máme nahráno a to nám stačí. Teď stačí, aby porota, která s nahrávkou byla již obeznámena, odhlasovala vaši nevinu a budete moct jít po svých." Poté se otočil na Brumbála, zarazil se, a pak mu řekl: "Kdybych neviděl na vlastní oči Brumbálův pohřeb, řekl bych, že jste to vy, akorát bez fousů a ostříhaný na ježka."
Poté se obrátil k Porotě a zeptal se: "Kdo je pro to, aby byl Harry Potter zproštěn všech obvinění, ať zvedne ruku." Harry očima přejel porotu a napočítal přesně devatenáct lidí. Ale z toho jich jen devět mělo ruku nad hlavou. Harry si povzdechl. Devět je málo. Soudce přepočítal lidi a řekl: "Předpokládám, že ostatní jsou proti nevině, ale radši se zeptám ještě jednou. Kdo je pro zproštění všech obvinění?"
Opět původních devět rukou. Harry se už připravoval na Azkaban. Vtom se ze zadní porotní lavice ozvalo zazívání. Zjevně se tam někdo probudil. Harry se podíval tím směrem a uviděl, jak se tam právě zvedla jedna ruka. Patřila profesorce McGonagallové. Tu v porotě přehlédl. Měl deset hlasů z dvaceti. Padesát na padesát. Vše záviselo na soudci. Ten se nadechl a řekl: "Shledávám tímto Harryho Poterra a jeho společníka vinným. O jeho trestu se dohodneme později."
Další kapitola ještě nebyla napsána
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Polgara Polgara | Web | 24. prosince 2007 v 17:49 | Reagovat

Po dlouhé době, konečně další kapitola a musím říct že se ti povedla, i když ten děj je trochu zamotanej...ale jinak je skvěle napsaná.

2 Sherina Sherina | 26. prosince 2007 v 18:11 | Reagovat

jéé ani sem kapitolku nečekala :) je pěkná :)

3 Polgara Polgara | Web | 2. ledna 2008 v 22:52 | Reagovat

Změn prosím můj odkaz na http://polgara.bloguje.cz

díky předem

4 vita vita | 10. července 2012 v 10:36 | Reagovat

kdy bude nová kapitolka???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.