Blog 21 na Blog.cz

Harry se probudil se šílenou bolestí hlavy. Otevřel oči a rozkoukával se. Byl v jakési tmavé místnosti připoután kouzelnými řetězy.

Rozhlédl se a vedle sebe viděl spoutaného Brumbála s maskou stále na obličeji, Hermionu, Rona a Ginny, nad kterým se skláněl chlapec s bloňďatými vlasy. "Malfoy!" zašeptal vztekle Harry a chlapec se na něj otočil. "Tak už jsme se probudili?" řekl nenávistným hlasem. "Tak hezky vyklop kdo jsi, odkud mě znáš a co tu děláš s toudle mudlovskou šmejdkou, a s těmihle zrzavými slizouny." A ukázal na Rona.

Harry odpověděl: "Až mě rozvážeš a budeš mluvit slušně o mých přátelích, tak ti možná odpovím." "Mluvíš stejně jako ten gauner Potter, kterého bych čekal v jejich přítomnosti. Copak si myslíš, že jsem tak naivní, abych tě rozvázal?"

V tu chvíli se probral Brumbál. Malfoy přešel k němu a začal se ho na něco vyptávat. Vtom se po celé místnosti rozlilo oslňující světlo a Harry cítil, že jeho pouta zmizela. Když světlo uhaslo, viděl Brumbála jak stojí nad Dracem a říká: "Víme o tvých problémech s Voldemortem a nabízíme ti možnost. Dříve nebo později tě Voldemort najde a zrádce, jako jsi ty, nenechává živé. Pojď s námi a my ti zaručíme bezpečí nebo tu zůstaň a my ti vymažeme z paměti toto setkání. Pak tě před bolestivou smrtí nezachrání vůbec nic."

Nastalo ticho, bylo slyšet jenom Dracovo oddechování. Po chvíli se zeptal: "Kdo jsi?" Brumbál mu odpověděl: "Povím ti to, pokud se rozhodneš jít s námi."

Asi po deseti vteřinách Draco řekl: "Tak dobře. Cokoliv je lepší než pomsta pána zla." Poté mu Brumbál řekl: "Musíme jít. Tady není bezpečno." Malfoy se ho zeptal: "A kdo tedy jsi?" A Brumbál řekl: "Řeknu ti to potom, až bude bezpečno."

Poté Malfoy mávl hůlkou a ostatní se rozvázali. Pak je vyvedl z místnosti. Když byli venku, viděli, že byli v malém bunkru na kraji lesa. Z jedné strany bylo pole a za ním další les. Bylo okolo pěti hodin ráno a na východě už bylo vidět slunko.

Brumbál Harrymu řekl: "Já se s Dracem přemístím a ty s ostatními jděte pro košťata, a leťte do Godrikova dolu." Poté se chytil Draca a ozvalo se hlasité prásknutí. V tu chvíli z lesa, který byl za polem vyběhlo několik mužů s hůlkami v rukou. "To jsou bystrozorové." Řekl Harry a zavelel k útěku.

Harry, Ron, Ginny a Hermiona běželi, jak nejrychleji mohli a bystrozorové za nimi. Bylo vidět, že se bystrozorové vyspali lépe než Harry a ostatní, protože je začali dohánět. Vtom si Harry vzpomněl na knihu od Hermiony a na jedno kouzlo. Otočil se a vyslovil: "Tramaglio". Z jeho hůlky vyletěla síť, která obalila tři z pěti bystrozorů. Ti byli zamotáni do sítě a nemohli se hnout, ale zbylí dva bystrozorové na Harryho seslali omračovací kouzla a Harry měl dost problému se jim vyhnout. Vtom spoza něho vyletělo kouzlo, které oba dva bystrozory omráčilo. Harry se otočil a uviděl Ginny s hůlkou v ruce. "To bylo dobrý." Řekl Harry a pak všichni pokračovali ke košťatům.

Běželi co nejrychleji přes les a Harry si myslel, že je to snad nekonečná cesta. Po chvíli vyběhli z lesa a viděli před sebou polorozpadlý kostelík. Harry si pamatoval, že ho viděl z vesnice, takže stačí seběhnout z kopce.

Už byli v půlce kopce a před nimi se rýsovala vesnice, když se za nimi ozvalo: "EXPELIARMUS". A Harrymu i ostatním vyletěly hůlky z ruky. Když se Harry otočil, uviděl jednoho z bystrozorů, který držel jejich hůlky, a vítězoslavně se usmíval. "Nejsme tak hloupí jak sis myslel Harry. Ten trik o tvé masce známe už déle." řekl Harrymu, který na to odpověděl: "Zřejmě jste ještě hloupější, než jsem si myslel." Vytáhl svou náhradní hůlku, kterou dostal k narozeninám, a seslal na bystrozora svazovací kouzlo. Bystrozor se skácel svázaný na zem, Harry k němu přišel, sebral mu hůlky a všichni zase mířili ke košťatům.

Když k nim doběhli, zastřeli se, a na košťata nasedli. Harry si pamatoval cestu a tak zamířil směrem k Anglii. Za ním letěla Hermiona s Ginny a jako poslední Ron.

Když byli nad mořem, bylo kolem poledne. Ron přiletěl k Harrymu, a zeptal se ho: "Nezdá se ti, že se ochladilo?". Harry na to odpověděl: "Ty jsi asi nikdy neletěl déle na koštěti. Po chvíli omrzneš i v třiceti stupních." Ron na to řekl: "Koukni" a mávnul hůlkou se slovy: "Celsius". Z konce hůlky se vykreslil teploměr, a ten ukazoval dva stupně celsia, což bylo na listopad hodně málo.

Najednou se nad nimi začaly kupit mraky a za chvíli bylo šero. Zvedl se vítr a začal zvedat vlny.

Harryho kulový blesk se pod poryvy větru nevychýlil ani o kousek a ani Ginnin nimbus na tom nebyl zle. Hůře na tom bylo Ronovo koště, které se dost nebezpečně kymácelo.

Vtom se z nebe spustily provazy vody a bušily do hladiny. Harry na sebe použil kouzlo repelentus, které odpuzovalo vodu od jeho obličeje a ostatní to udělali také. Poté přeletěl k Ronovi a řekl mu, ať se přemístí i s koštětem do Godrikova dolu.

Vlny se zvedaly do závratných výšek, nebe křižovaly blesky a z nebe padaly hektolitry vody. Harry, Hermiona a Ginny to už nemohli vydržet a tak Harry řekl Hermioně: "Loni mne Brumbál přemístil tak, že jsem se ho chytnul a přemístil jsem se s ním. Když se oba dva chytnem Ginny, budem se moct přemístit a vzít ji s sebou." Hermiona řekla: "Asi to bude lepší, než tady moknout, ale asi nás to hodně vysílí."

Harry chytnul Ginny z jedné strany, a Hermiona z druhé a pak se ozvalo hlasité PRÁSK a všichni se úplně promáčení objevili v jejich základně.