stav: Kapitola 16 se píše

Kapitola č.8 - První mise

19. března 2007 v 20:03 | xXi
8. První mise
Když Denní věštec otevřeli, uviděli článek:
TRESTNÍ STÍHÁNÍ HARRYHO POTTERA
Možná si některý z čtenářů vzpomíná na článek, který jsme uveřejnili před několika týdny. Pojednával o možnosti, že je Harry Potter vrah. Naše obvinění nikdo nebral v potaz, ale poté co Harry Potter unesl své tři kamarády a skrývá se s nimi neznámo kde, se ministerstvo rozhodlo jednat. Včera vyrazil tým těch nejlepších bystrozorů a pročesávají celou Anglii, aby našli vraha Albuse Brumbála.
Za tento zločin by mohl dostat Potter doživotí v Azkabanu.
Jaroslav Kachnus - Denní věštec
Když si všichni tento článek přečetli, nevěřili vlastním očím. Harry Potter a vrah? Co když je tu bystrozoři najdou? A co když odhalí Brumbála? Pokud ho neodhalí, zavřou Harryho? Ať udělají cokoliv, byl by to velký problém.
Brumbál chvíli přemýšlel a pak všem oznámil: "Provedu ještě jedno velké zaklínadlo, které jsem sice neplánoval, ale když se situace takhle změnila…" a pozvedl hůlku. Cosi zamumlal a z hůlky vyrazil prudký proud světla. Když pohasl, tak tu nebyl ani dům, ani nikdo v něm. Vtom někdo pronesl: "Vítejte v Godrikově dole číslo 13." Všichni kamarádi najednou viděli jak sebe, tak dům.
Brumbál jim řekl: "Použil jsem Fidelovo zaklínadlo. Teď o tomto domě víme jen my a ti, komu to řekneme. Bál jsem se, že nepůjde použít, protože jsem ho už na tento dům jednou použil. Ale naštěstí se to povedlo."
Příští den řekl Harry Brumbálovi: "Potřebuji se poradit ohledně viteálů." Brumbál se zeptal: "Co máš na srdci?" "Jak jsme spolu byli ve Voldemortově jeskyni a vzali jsme tam ten amulet…" začal Harry, ale Brumbál ho přerušil: "…tak to byl viteál. Jak jsem padal z věže, použil jsem zpomalovací kouzlo, zničil viteál a napsal vzkaz pro Voldemorta." Harry namítl: "Ale ten podpis… vy přece nejste R.A.B." "Mám mnoho jmen, ale jediný Voldemort ví, že jedno z mých jmen je také Robert. Proto jsem napsal R.A.B, aby to pochopil jen Voldemort," řekl Brumbál. "A věř mi, že je pro nás velmi důležité, aby to pochopil."
Harry vytáhl něco z kapsy a zeptal se: "Ale ten amulet mám já. Co uděláme? Nikdo z nás nesmí nikam jít, protože by nás mohli objevit." "Máme přece metamorfickou masku, Harry," odpověděl Brumbál. Harry řekl: "Metamorfická maska změní pouze obličej, ale máme přeci někoho, komu můžeme věřit a kdo se může změnit celý. Tonksovou."
Několik dalších dní plánovali, jak se k Tonksové dostat. Nakonec se rozhodli, že se Harry přemístí s neviditelným pláštěm na Grimmaudovo náměstí a ve svém domě bude čekat tak dlouho, dokud se Tonksová neobjeví.
Harry se rozhodl, že si s sebou vezme pouze neviditelný plášť a metamorfickou masku. Prstýnek a náhradní hůlku už s sebou nosil stále. Harry se tedy přemístil na Grimmaudovo náměstí a hodil přes sebe neviditelný plášť. Pak vešel do domu a potichu vystoupal do prvního patra, do svého pokoje.
Pokoj byl v takovém stavu, v jakém jej opustil. Celý dům vypadal, jako by v něm od jeho odchodu nikdo nebyl.
Harry se už psychicky připravil na to, že tady bude muset zůstat možná dost dlouho a raději se zabydlel.
Po dvou dnech čekání se tu jednou ukázal Moddy a to bylo všechno. Když Moddy přišel, Harry se bál, zda ho neuvidí svým okem. Moddy byl ale natolik zaneprázdněn, že se ani nerozhlížel.
Několikrát zavolal Harry přes prsten na základnu a dozvěděl se zajímavé věci. Například, že už je Severus Snape obeznámen se situací a že nechá Tonksové, která bude v jeho podobě, volný průchod k Voldemortovi.
Dny se vlekly a Harry už začínal být nervózní, když jednoho dne večer vešla do domu paní Weasleyová. Tvářila se velmi smutně. Sedla si do kuchyně a koukala do země. Po chvíli si Harry pod neviditelným pláštěm všiml, že paní Weasleyová pláče. Z jejího vzlykotu zaslechl jen slova "Ron" a "Ginny". V tu chvíli mu to bylo došlo. Doplížil se do svého pokoje, vzal pergamen a napsal na něj:
Nebojte se. Ron, Ginny i Hermiona jsou v pořádku.
Harry
PS. Nikomu ani slovo, že jsem tu byl.
Poté na pergamen použil nadnášecí kletbu a poslal ho směrem k paní Weasleyové.
Paní Weasleyová pergamen chytla a chvilku ho četla. Poté se jí na tváři objevil úsměv a řekla: "Harry, drahoušku, mně se nemusíš schovávat." Ale Harry se neozýval, moc dobře věděl, že kdyby se zjevil, bylo by to pro něj bylo ještě těžší.
Vtom ho něco napadlo. Nebyla náhodou Tonksová v nejlepším týmu bystrozorů, kteří ho hledali? Harry věděl, jak to zjistit. Sundal si plášť a šel za paní Weasleyovou.
"Harry! Jsem tak ráda, že tě vidím. Myslela jsem, že jste již mrtví." Harry se zeptal: "Nevíte, kde je Tonksová?" "Tonksová tě velmi intenzivně hledá. Měli jsme štěstí, že ji zařadili do elity bystrozorů, a tak by tě mohla ochránit, kdyby tě našli," řekla paní Weasleyová. Harry se zeptal: "A nevíte, kde je zrovna teď?" Paní Weasleyová odpověděla: "Naposledy se hlásila, že je kus od jezera Lochness." To Harrymu stačilo. Vzal si své věci, rozloučil se s paní Weasleyovou. Vyběhl před dům, vybavil si jezero, jak ho znal z fotek a přemístil se.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Polgara Polgara | E-mail | Web | 20. března 2007 v 19:42 | Reagovat

Pár dní tu nejsem a už tu jsou dvě další kapitolky....80)

2 Pekoška Pekoška | E-mail | 21. března 2007 v 17:40 | Reagovat

Můžete mi říct kdo je autorem tohoto dílu? pekóóóškýýý

3 Jedlík Jedlík | E-mail | 22. března 2007 v 14:43 | Reagovat

Hladově čekám na další díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.