stav: Kapitola 16 se píše

Kapitola č.2 - Doma

12. března 2007 v 20:02 | xXi

2. Doma




Harry, Lupin a Tonkinsová nastoupili do autobusu, koupili si od Stana Silničky lístky do Londýna a po nepříliš pohodlné cestě dorazili na Grimmaudovo náměstí.
Autobus zmizel, Harry se rozloučil s Lupinem a Tonksovou, kteří měli ještě nějakou práci pro řád, a vešel do domu. Na první pohled to tu skoro nepoznal. Poslední dobou tu někdo musel uklidit. Všechno se jen lesklo, a dokonce ani nebyl slyšet křik obrazu paní Blackové.
Harry šel do kuchyně, kde si odložil svá zavazadla. Řekl si, že se kolem ještě porozhlédne, když si všimnul balíčku s dopisem položených na stole. Dopis nesl jeho jméno.

Ahoj Harry,

asi to pro tebe bude těžké, ale pár dní budeš muset být v domě sám. Proto jsem ti nedala k narozeninám tradiční svetr (kterých už stejně musíš mít plnou skříň), ale sehnala jsem tento dárek.

Molly Weasleyová

PS. Připravila jsem ti pokoj v druhém patře.

PPS. Občas se tam možná objeví někdo z řádu, tak se nelekni.


Harry rozbalil balíček a z něj vypadla knížka s názvem "Základy domácnosti". Mladý kouzelník ji prolistoval a jen tak na zkoušku se pokusil vyčarovat oběd. Na první pokus to nebylo špatné. Maso sice bylo trošku připálené, ale přesto se najedl do sytosti.
Potom si vzal věci a přesunul se do svého pokoje. Byl krásně zařízený, s ustlanou postelí, na stole nakoupené učebnice sedmého ročníku, které už stejně potřebovat nebude.
Bylo brzké odpoledne a Harry se nudil. Jindy by byl s kamarády, které teď ale ještě pár dní neuvidí. Najednou si vzpomněl na prsten. Začal myslet na Hermionu a za chvilku se prsten opravdu rozzářil a příjemně hřál. V tom se ozval hlas Hermiony: "Ehm… ahoj, Harry… slyšíš mě?" Harry odpověděl: "Ahoj, Hermiono. Neruším tě?" "Ne. Právě jsem sama na pokoji, rodiče odjeli na nákup. Co potřebuješ?" "Zrovna jsem přijel do svýho domu a bylo mi bez tebe, Rona a Ginny smutno, tak jsem si potřeboval s někým popovídat. Jo, a děkuji za dárek, bude se hodit." Hermionina odpověď zněla jakoby zdálky, ale stále srozumitelně. "Myslela jsem, že ho budeš potřebovat. Jak sem ti psala v tom dopise. Jseš si tím naprosto jistý?" Harry odpověď přišla bez rozmýšlení: "Naprosto. Teď, po smrti Brumbála, je životně důležité najít viteály a je to jenom na mě. A na vás, pokud opravdu chcete jít se mnou. Chci, aby to peklo, za které může Voldemort, zmizelo ze světa!" "Samozřejmě, že půjdeme s tebou" odpověděla.
Najednou Harry zaslechl z prstenu šramot (jako by někdo odemykal dveře) a Hermiona rychle ukončovala rozhovor: "Naši se vracejí. Budu muset končit. Ahoj." a prsten pohasl.
Harry došel k názoru, že Ronovi a Ginny dneska volat nebude. Až do večera se učil zaklínadla podle "Nejmocnější z mocných" a k večeři si vyčaroval vajíčka na cibulce (mírně připálená).
Jen co dojedl, šel do svého pokoje, zamkl, vzal si helmu, použil na ni zaklínadlo a nasadil si ji na hlavu. Po chvíli Harry opět uviděl Brumbálovu hlavu.
"Ahoj Harry," řekl Brumbál, "chtěl jsem se s tebou domluvit, kde bychom se mohli sejít. Zvládl bys být zítra ve dvě hodiny u nejbližší stanice metra?"
"Ano, to snad zvládnu... Kde se ukrýváte?" vyzvídal Harry. Brumbálova odpověď mu mnoho nepomohla. "Řekneme si to zítra. Ne, že bych tomuto spojení nevěřil, ale nikdo nikdy neví, kdo by mohl odposlouchávat. Tedy zítra ve dvě hodiny, Harry. dobrou noc." "Nashledanou, Albusi" "Tykej mi," řekl Brumbál těsně před tím zmizením.
Harry si sundal helmu a pohlédl na hodinky. Ještě nebylo příliš pozdě, a proto si šel do kuchyně trénovat kouzla vaření.
Asi v půl desáté někdo zazvonil. Harrymu bylo znovu divné, že se neozval řev paní Blackové, ale nezkoumal to a šel otevřít. Přede dveřmi stáli Lupin a Tonksová.
Lupin unaveně řekl: "Jestli ti to nevadí, tak bychom ti zítra dělali společnost, protože nám skončila služba.""Naopak, aspoň se tu nebudu nudit," zareagoval Harry. Popravdě mu to trochu vadilo, ale musel tiše doufat, že to zítra nějak zvládne. Odvedl je do kuchyně a vyčaroval jim nádherné porce vajíček se slaninou. po večeři si ještě chvilku povídali, ale protože byli všichni tři docela unavení, šli raději spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Polgara Polgara | E-mail | Web | 13. března 2007 v 15:01 | Reagovat

Super...dalšíí

2 Jedlík Jedlík | E-mail | 22. března 2007 v 14:20 | Reagovat

Velice se mi líbí podrobné popisy jídel. Doufám, že ani v dalších kapitolách se na jídlo nezapomene.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.